Tři dny na stupačce koloběžky

Probouzím se 8.4. 2019 Na chatě Snídám a přemyšlím co dnes.

Za chvíli opouštím svou koloběžkářskou základnu v Bystřici Na Pasekách Pod Lipkami. Opouštím závětří naši micky /jak místní říkají uličce/ . Obec Bystřice a jeho několik čtvrtí ukazují turistům jak má obec mezi horami vypadat. Příjemná zákoutí lákající rodiny s dětmi, jsou lákadlem pro život nově vznikajících rodin. První odrazy jsou nasměrované právě do těchto části obce. Zachvíli dojíždím k domu zahradkářů jenž je na začátku rekreační trasy. Dva kilometry proti produ místního potoka a pak přes mostek zpátky na začátek. Po trase potkávám několik pejskařů otce s ratolestmi učící pomoci různých odrážedel děti stabilitě. Potkávám místního strážnika na obchůzce s úsměvem. Cítím se fajn  tak si okruh dávám dvakrát. Stále pozoruji budíci se přírodu. Dále se vydávám po místní komunikaci a místních firem, jedna se věnuje stavebnictví a druhá výrobě nerezových bazénů. To už se ale vyskytuji u druhé krásné obce Hrádek. V obou obcích je vidět, že místním zastupitelům jde o obecné blaho. Je radost touto oblastí projíždět, když vím jak to tady před 25 lety vypadalo. Po pravé straně mám hlavní tahy tasy vlakové i silniční na Slovensko. Místní obce rozdělují na dvě části. Projíždím jednou stranu Hrádku až za fotbalové hřiště kde se podjezdem pod objema komunikacemi výdávám na druhou stranu. Vydávám se zpátky po staré cestě. Přijíždím k obecnímu úřadu. Zde v létě probíhají super chvíle divadelka pod širou oblohou. Ty jsou určené pro nejmenší děti. Ale jsou tu i prolejzčky a další koutky pro děti a odpočinek dospělých. Zajíždím k řece Olši jak místní říkají Olza. Přejíždím most a vydávám se k místu ideálnímu pro turisty a dalímu odpočinku. Belko je nejen hospůdku v zajetí stromů a nejkrásnějšímu přírodnímu zákoutí v okolí. Je tu  Olše /Olza/ hnaná přes kameny a jezem se žene dál k Třinci. Romantické zákoutí dnes ale míjím vydávám se z proudem řeky dál. Pár odrazů a musím opustit stupačku a pěšky se vydávám do kopečka. Záhy se ocitám v alejí vysazené na počest nově narozených občánku obce Hrádek. Na konci aleje mizím v lese vydávám se pro koloběžky nepříjemnou cestou na Křivou ta  zakončuje obec Bystřici. Ještě šusem dolů Na Paseky na jsem na chatce. 12km dloudá jízda je na konci.

Je 9.4. stejné ráno a podobná situace jak předchozí den.

Tentokrát bych chtěl blíže k horám. Koloběžka není kolo. Nadá se jezdit cestou necestou. Stupečka kopíruje silnice. Neumožňuje přejíždět kameny kořený stromů. Každé zadrhnutí je karambol. Na Křivé se po poradě s kamarádem bydlícím v místním domově důchodců a dobrým znalcem okolí se vydávám křižovatkou na pravo cesta mě vede vzhůru k mísním kopcům. Sem tam musím ze stupačky a po svých. Najdenou stojím na lesním rozdesti. Vydávám se do prava. Cestou nahoru dolů přijíždím na Karpentnou. Odkud pokračuji zemědělsky upravovanou krajinou Z této obce již vnímám cestu abych nedošel k úrazu. Přijíždím k  nejstaršímu hostinci Napoleon. Projíždím okrajem třineckého centra a pokračuji přes Vendryni na Bystřici Na Pasekách. Dnes mám v nohách 19 km s průměrnou rychlostí 12 km za hodinu. V místním kopcovitém terénu to není zlé. Dávám si sprchu a začínám lenošit.. 

Dnešní den 10.4. je na víc.

Citím, že krásné počasí dlouho nevydrží a tak se po snídani rozhoduji k třetí cestě. Moc se mi nechce cítím tělo. Ale cesta kopcem na opačnou stranu jak včera mě láká jak malé dítě první kroky. Tentokrát se na Křivé vydávám rovně. Za chvíli projíždím obcí Mílíkov a části Pila. Další z příjemných obcí kde to žije. Odbočuji a poprvé musím kopeček vyjít po svých. Předemnou je dlouhá cesta na horu a zase dolu a tak stále. Je to cesta pro požitkáře. Za chvíli opouštím Milíkov a jen páru odrazů míjím obec Návsi abych kontroloval výstavbu chdníku v obci Bocanovice. Hlavní železniční tah má semafóryna hoře a tak se vydávám dolů do obce. Nové chodníky spíše pro pro pěší a kolaře mě nechává chladným. Pokračují směrem na Jablunkov, projíždím kolem sanatoria pro lidi s nemocí průdušek a podobných neduhů a přijíždím na náměstí městečka Jablunkov. Tady je čílý cestovní ruch a tak se soustředím na cestu abych nebyl smeten. Znovu ale tentokrát se vydávám centrem Návsi na most a po staré cestě do Hrádku. Další den co projíždím alejí postavenou na počest nově narozených občánku. Lesem se dostávám na Křivou a asi 20 kilometrovou rychlosti na chatku. Tentokrát toho mám dost a těším se na relax na sousedním Slovensku kde čtyři dny pobudeme v Bojnici.

Ahoj a ještě pár selfí.