Definitivní rozloučení se s COUNTRY TÁČKAMI na sklonku léta (?)

Definitivní rozloučení se s COUNTRY TÁČKAMI na sklonku léta (?)

Všem přátelům a příznivcům oblíbených Cvikovských country táček na sklonku léta,
které se letos v srpnu konaly v podhorském městečku Cvikov už po sedmé,
dnes jen velmi nerad oznamuji, že tato pěkná tradice byla z rozhodnutí města ukončena.

Současně tímto děkuji všem kolegům muzikantům, řemeslníkům, dobrovolným pomocníkům
a také vám, kteří jste vždy poslední prázdninovou sobotu putovali v hojném počtu do našich hor
a spoluvytvářeli společně s námi vlídnou a pospolitou sousedsko-rodinnou atmosféru.

Děkuji i za všechny vaše povzbudivé ohlasy, slova podpory a přísliby účasti a pomoci pro další roky.

Mé vlastní nadšení pro věc ale, bohužel, letos už definitivně ztroskotalo na spolupráci s naším podhorským městem Cvikov,
které bylo oficiálním pořadatelem této úspěšné a oblíbené akce.
Na základě mého písemného dotazu ohledně budoucnosti Cvikovských country táček jsem nakonec obdržel
„rozhodnutí Města Cvikov, zastoupené v tomto Odborem kultury“.
Jako důvod pro zrušení této unikátní a již tradiční akce je zde uvedena „změna programové struktury a charakteru některých kulturních akcí“.
Toto strohé úřední prohlášení je tečkou za mnohaletým snažením desítek nadšenců a také za radostí stovek návštěvníků.

Jako autor celé myšlenky, pro kterou jsem vymyslel před lety název Cvikovské country táčky na sklonku léta, a také jako hlavní hybná síla všech dosavadních ročníků,
stojím právě před rozhodnutím, zda se pokusit na letitou tradici tohoto setkávání aktivních lidí navázat nebo ji už navždy nechat minulosti.
V žádném případě neztrácím naději, elán, nadšení ani nápady.
To ovšem pro uskutečnění tak rozsáhlé akce zdaleka nestačí.
Je nutné dobré zázemí, neobejdeme se bez desítek rukou ochotných podílet se na společném díle.
A samozřejmě je třeba i finančních prostředků na pokrytí nemalých nákladů přímo spojených s nejzákladnější režií celé akce.

Mé řádky jsou tedy také výzvou a dotazem:
Najdou se mezi vámi i za této situace nadšenci, kteří by chtěli a mohli podpořit tradici Country táček v Lužických horách a pomohli zachovat je i pro příští roky?
Přihlásí se dobrovolníci, kteří by na místě v den akce přiložili ruku ke společnému dílu?
Podaří se získat sponzora, mecenáše či jednotlivé drobné dárce, kteří by akci podpořili finančně?

Na základě vašich případných ohlasů a reakcí, které můžete zasílat odpovědí na tuto zprávu, bude definitivně rozhodnuto o dalším osudu Country táček.
Mělo by se tak stát nejpozději v průběhu listopadu.
Osobně jsem připraven udělat pro akci vše, co bude v mých silách a možnostech.
Přívlastek „Cvikovské“ je sice v tuto chvíli již ztracen, ale „Lužickohorské country táčky na sklonku léta", to zní možná ještě pěkněji.

Velice se omlouvám všem, které jsem svými řádky obtěžoval nebo kterým zpráva dorazila omylem.
Vzal jsem na sebe tuto roli z jednoduchého důvodu.
Chtěl bych se aspoň pokusit přispět k zachování oblíbeného horalského setkávání se stylovou živou hudbou, řemesly a dětskými hrami z dávných časů.*
Podpořit myšlenku, že obyčejná lidská setkávání bez všudypřítomných komerčních atrakcí, nadbytečných decibelů a populárních hvězd mají svůj smysl.
Na rozdíl od názoru dnešní oficiální kultury mi připadají aktivity tohoto typu velice smysluplné a v dnešní době obzvlášť potřebné.

Děkuji, že se pokusíte tento můj krok pochopit.

V Lužických horách napsal a vaše případné reakce očekává
Martin Žák

* „Nechme minulost, aby se dotkla naší duše.“
Jedním z těch, kteří mě naučili takto přistupovat k životu, byl i John Rice Irwin (nar. 1930),
zakladatel Muzea Appalačie v Tennessee.